Neděle jak malovaná - All we have is now

Neděle nemám rád, jak už jsem kdysi někde psával, ale ta dnešní šla. Bo zase jednou zvítězil mozek nad hmotou, to mám rád. Zase jsem byl ve stavu, kdy se mi přemýšlením a snahou pochopit myšlenkové pochody toho druhého kouřilo z hlavy. Zlí jazykové a posměváčci někdy tvrdí, že přemýšlení bolí. To sice nemohu potvrdit, ale zase na druhou stranu mívám pocit, jako bych cítil, že mi ta kliková hřídel v hlavě jee na maximum, celá ta lebeční konstrukce se nadouvá a kroutí a zahřívá se. Takže já bych řekl ano, přemýšlení lze fyzicky cítit, tu zkušenost mám. Trápil jsem se totiž zapojením tří různých kamer (spíš kamerky) do jednoho softwaru a trvalo mi to celých čtrnáct dní, než jsem pochopil, co chci vlastně dělat. A celý tento víkend jse se snažil pochopit, jak to udělat. Jedním z klíčových momentů celého toho projektování byla chvíle, kdy jsem už nevěděl jak dál, to bylo včera v noci, a padnul jsem rozhodnutí. Prdím dneska na to, jdu spát. A vyplatilo se. Ráno raníčko jsem vstal a dodělal a funguje to. Halt s čerstvým mozkem to jde líp.

A tak živě streamuji videa z ulice, čehož popudem bylo, že mi pořád někdo parkuje na "mém" místě. Tedy, já jsem si žádné nekoupil za peníze, zas na druhou stranu nejsem jen tak někdo tady v domě a část zdejších řidičů mne respektuje, jiná část ne a na tu mám políčeno. Jo, stáří dokáže být hravé a zábavné...:o))

.

.

.

No jasně, že to s tím čumákem dopředu, to nás učili ve speciálních jednotkách...:o))