A koho to vlastně zajímá? - All we have is now

Koupil jsem si kdysi pečící troubu. A když peču podle receptu, snažím se dodržet návod, tedy mimo jiné i udanou teplotu pečení. Ale s časem jsem zjistil, že aby pokrmy chutnaly tak, jak si představuji (podle popisu v receptu), musím nastavit teplotu o trochu vyšší. A tak mne napadlo, že si koupím teploměr "pro" trouby. Abych byl přesněji informován o skutečné teplotě v troubě. No a protože nepeču až tak často, teploměr jsem zapomněl koupit - vzpomenu na to vždycky, když už tedy právě peču. Klasika.

Jenže tuhle jsem zapochyboval, jestli by to vůbec mělo smysl.

Tak, jako asi každý, mám v autě venkovní teploměr a při těch letošních vedrech jsem si všimnul (pro mne) zajímavé věci. Tak, jak brouzdám cestami a míjím čerpací stanice, na kterých je zhusta krom cen PHM i údaj o momentální teplotě, jsem zjistil, že údaje na mém teploměru a na teploměru čerpacích stanic se často liší. Jeden stupeň bych pokládal za normální. Kdysi jsem totiž teploměry vyráběl a vím, že ta běžná (digitální) čidla mívají toleranci +/- 0,5°C, ergo plus mínus jeden stupeň. No jo, ale ty údaje u mne ve voze se s těmi na totemech liší (chtělo se mi napsat "lišávají") leckdy i o stupně dva či tři a to je fakt na to, že jde o měřící zařízení, dost hodně. Na co je nám tedy definice teplotního stupně, když si měříme jak chceme a čím chceme. Kdybych měl zabrousit do podrobností, tak i samotná definice teplotního stupně není brnkačka a odvození od bodu tání či varu vody (za normálního tlaku) se už taky dnes nepoužívá. Dokonce! i zápis teploty má svá pravidla. Tak například vyjádření teploty devadesáti stupňů celsia se má - oproti zápisu devadesáti úhlových stupňů - psát s mezerou mezi číselnou hodnotou a jednotkou. Tedy 90 °C. Úhlové hodnoty zase 90°.