All we have
31.08.2024
Ještě do včera jsem nechápal a nevěděl, kde jsem bral a beru tu sebejistotu, že ležím na správném břehu. Po těch všech peripetiích, osudových zvratech a nedobrých znameních. Někdo by to nazval vírou, někdo neschopností pohnout se dál. I o tom jsem přemýšlel a hledal mezi moudrostmi jiných, jestli na tu mou okupaci břehu je nějaký lék, rada, pořekadlo, kterým by se to dalo buď vysvětlit nebo opravdu vyléčit. A vždycky jsem narazil na to moje přesvědčení, že ne, že ležím dobře a už se nehnu. Že ten břeh, byť by už neměl být, tak stojí za to, že byl. Nic víc jsem k tomu neměl a žádná rada na mne nefungovala.
Upřímně, dost dlouho jsem se tam držel sám a už jsem vůbec nemyslel, že tu bude najednou tak živo a plno.
Když jsem přejmenovával tenhle web na "All we have", bylo to dost voprsklý. Příhodnější a realitě odpovídající by bylo například "Except what we have". Jenže, já, při vší úctě a vědomí toho, co všechno kolem nás je, co všechno musíme a co nás svazuje, jsem si nemyslel, že jsme "Except". Vždycky jsem cítil, že jsme spíš "Exceptional". A tak jsem to tu pojmenoval tak, jak jsem cítil a co jsem chtěl dát najevo.
Navíc, je to i v širším směru pravda, což s postupujícím věkem vnímám.
Ještě do včera jsem si myslel, že jsem fakt odrzle sebejistej. Teď už si to s úlevou nemyslím, přepadlo mne však něco jiného. Nejistota.
Nejistota z toho, jak ty další dny vyplníme. Nejistota z toho, jak to všechno zvládáš s tím, co všechno máš kolem sebe. Nejistota z toho, jestli bylo správné zvednout sluchátko. Nejistota z toho, jestli jsem nerozpoutal něco, co jsem neměl.
.
Na tohle jsou ale vždycky dva a tak dost toho zodpovědného.
.
Jistě, že jsem měl a rád zvednul sluchátko s povzdechem..konečně. A k tomu neskutečné zjištění, že krom baštění, zamilovanosti a lásky existuje další skupenství - vztah. Nikdy jsem nepocítil takový stupeň uznání a respektu, jako včera.
A tak do svého skrovného slovníčku angličtiny přidávám: Imagine.